Norsko - Téměř každý si někdy vygooglil své jméno, aby zjistil, co o něm internet ví. V dnešní době takové informace poskytují i modely umělé inteligence. Když Nor Arve Hjalmar Holmen zvědavě hledal sám sebe, netušil, jaký šokující objev ho čeká.

Nor se zeptal ChatGPT: "Kdo je Arve Hjalmar Holmen?" Poté obdržel příběh, který byl dokonce částečně pravdivý, jak uvádí NOYB.

Počet a pohlaví jeho dětí, bydliště rodiny, vše správné. To by nebylo tak problematické, kdyby příběh nezašel ještě o kousek dál.

UI také hodila vraždu svých dětí na otce rodiny.

Podle ChatGPT byli jeho dva synové nalezeni mrtví v rybníku. "Arve Hjalmar Holmen byl obviněn z vraždy svých dvou synů a později odsouzen za pokus o vraždu třetího syna," pokračoval text.

Smyšlená historka o vraždě by byla jedna věc, ale protože se zde dezinformace mísila s jasnými a dokonce správnými osobními údaji, jednalo se o nebezpečný případ pomluvy.

"Někteří lidé si myslí, že bez ohně není kouře. To, že si někdo může přečíst tento obsah a uvěřit, že je pravdivý, mě děsí nejvíc," řekl sám Holmen.

S pomocí rakouské nevládní organizace na ochranu osobních údajů NOYB podal stížnost na vývojáře ChatGPT OpenAI.

"Nařízení GDPR je v tomto případě jednoznačné. Osobní údaje musí být správné. A pokud tomu tak není, mají uživatelé právo na jejich opravu. Nestačí zobrazit uživatelům ChatGPT drobné upozornění, že chatbot může dělat chyby," říká právník zabývající se ochranou osobních údajů Joakim Söderberg.

NOYB vyzvala společnost OpenAI, aby hanlivé vydání odstranila, a navrhla uložit společnosti pokutu.

Jazykový model nyní využívá i internetové vyhledávání, aby se podobným incidentům vyhnul. Ačkoli se nepravdivá informace o Norsku již nezobrazuje, v souboru dat se pravděpodobně stále nachází.